Mykotoxiny a rizika s nimi spojená
Mykotoxiny jsou toxické metabolity plísní, různé chemické podstaty, vyskytující se mj. v potravinách. Poškozují zdraví lidí. Pokud se kontaminované obilí zkrmuje hospodářským zvířatům, způsobují mykotoxiny ekonomické ztráty v jejich chovech.
Jedná se vesměs o nízkomolekulární, poměrně rezistentní molekuly vůči chemické, biologické i fyzikální inaktivaci. Mají široké spektrum toxických účinků. Pokud se již v surovinách vyskytují, lze s nimi těžko bojovat.
U potravin je zakázáno mísení za účelem snížení obsahu mykotoxinů, nelze ani přidávat chemické látky za účelem snížení kontaminace.
Krátké seznámení, s jak malými nálezy je již nutno uvažovat při konzumaci potravin anebo i při krmení zvířat
Obsah mykotoxinů se uvádí v ppm (parts per million), tyto jsou použity níže u limitů, nebo ppb (parts per billion). Pro představu, co znamená a jak nepatrná je to koncentrace několik příkladů:
- 1 mg/kg = 1 ppm
- V 1 kg pšenice je cca 30 000 zrn. Jedno zrno ve 30 kg představuje 1 ppm.
- V 1 kg písku je 7 – 9 milionů zrn, 7 – 9 zrn z 1 kg je 1 ppm.
- 1 μg/kg = 1 ppb
- 1 zrno kukuřice ve 3,5 vagonech
Běžně se vyskytuje situace, kdy v šarži kukuřice bude naprostá většina zrn bez obsahu mykotoxinů, bývá kontaminováno pouze cca 0,1 % zrn. Avšak jednotlivá kontaminovaná zrna mohou obsahovat i několik set tisíc mg/kg (ppm) mykotoxinu. Je to tím, že i plísně rostou na poli nebo v zásobníku obilí nerovnoměrně. Mykotoxiny jsou tvořeny jen za určitých podmínek a nález plísně neznamená automaticky výskyt mykotoxinů. Výsledkem je vyšší koncentrace toxinů v několika ložiscích a nulový obsah toxinů ve zbytku šarže.
Odběr vzorků je nejdůležitější začátkem analýzy
Odběr vzorků a analýza prováděné při úřední kontrole maximálních limitů stanovených v příloze se provádějí v souladu s nařízeními Komise (ES) č. 1882/2006 ( 1 ), (ES) č. 401/2006 ( 2 ) a (ES) č. 1883/2006 ( 3 ) a směrnicemi Komise 2001/22/ES ( 4 ), 2004/16/ES ( 5 ) a 2005/10/ES ( 6 ).
Odběr vzorku je největším zdrojem chyb v celém procesu detekce mykotoxinů. Až 90 % chyb ve stanovení mykotoxinů se přičítá nesprávnému odběru vzorků. Mykotoxiny nejsou v obilí rozloženy stejnoměrně, záleží například i na velikosti zrn.
- Odeberte co největší množství vzorku z více míst
- Použijte proporcionální vzorkovač
- Testujte vzorek co možná nejdříve
- Rozmělněte nejméně 1 kg vzorku
- Rozmělněte vzorek na jemný šrot
- Použijte co možná největší množství při přípravě samotného vzorku pro analýzu
- podle nařízení komise 401/2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách.
Hmotnost dílčího vzorku musí být min. 100g, pokud není stanoveno jinak.
Míra výtěžnosti analytů z daných matric je různá, závisí na použité metodě, extrakčních činidlech a v neposlední řadě lidském faktoru. Pohybuje se okolo 60-120%.
Stanovení – metody detekce mykotoxinů
- Tenkovrstvá chromatografie (TLC)
- Kapalinová chromatografie (LC) s hmotnostní (MS) nebo fluorescenční detekcí
- Imunoenzymatické metody (ELISA) – kvantitativní, semikvantitativní, jednostandardové, pětistandardové, atp.
- Screeningové metody (lateral flow – proužkové testy) – provozní kvantitativní stanovení mykotoxinů rychlými testy, strip testy, odečet readerem, jednoduchá příprava i provedení testu
V dalším článku uvádíme nejběžnější mykotoxiny, jejich rizikové působení a limity.
